Po nechvalně známých pokusech o schválení návrhů zákonů SOPA a PIPA, které před nějakou dobou na nátlak veřejnosti naštěstí neprošly, vystrkuje růžky další pokus o cenzuru internetu. Tentokrát nepochází z Evropy nebo Ameriky, ale z Ruska. Tamní poslanecká sněmovna (Duma) totiž přišla s návrhem zákona č. 89417-6, který by dával státu možnost zablokovat libovolnou stránku, která obsahuje nevhodné materiály.
Návrh zákona, který poslaneckou sněmovnou po třetím čtení prošel, dále prošel vyšší komorou vlády a nakonec skončil na stole prezidenta Vladimira Putina. Po jeho pondělním podepsání se z návrhu zákona stal platný zákon pro Rusko. Očekávání odborníků, že návrh vyšší komorou projde, stejně jako se dočká i podpisu prezidenta Putina, tak byla naplněna.
Vláda nový zákon prezentuje jako mocnější nástroj v boji proti stránkám s pedofilním obsahem, propagací drog, náctiletými sebevraždami a podobnými nezákonnými věcmi. Návrh zákona se neomezuje pouze na tato témata, ale na “škodlivý” obsah obecně. Pouze v případě výše zmíněných kategorií nebudou mít provozovatelé webů žádnou možnost odvolání se či nápravy a jejich web bude okamžitě odstaven. Pokud vláda najde jiný škodlivý obsah, budou o tom provozovatelé webu vyrozuměni a dostanou 72 hodin na odstranění obsahu. Pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude odstaven celý web.
Uvedením zákona v platnost vznikne registr stránek s nevhodným obsahem (black list) a stanoví se procedury pro postihování webhostingových společností, které by odmítly nevhodné stránky odstavit. První verze návrhu zákona byla příliš obecná a dokonce dovolovala státu zablokovat jakoukoliv stránku se škodlivým obsahem bez předchozího soudního rozhodnutí. Až po vlně kritiky se do třetího čtení, po kterém se návrh schválil, přidala nutnost soudního příkazu ve všech případech, kromě dětské pornografie, sebevražd náctiletých a používání drog. V ostatních případech budou státem posvěcení zástupci potřebovat soudní rozhodnutí.
Samotné blokování nevhodných webů by mělo probíhat na úrovni doménových jmen a IP adres. Fakt, že jednu IP adresu může používat několik webů, už zákon neřeší. Postup blokace nevhodného webu by začal přidáním stránky do registru. Poté bude státní zástupce kontaktovat příslušnou hostingovou společnost, která musí neprodleně kontaktovat provozovatele stránek. Pokud k odstranění obsahu nedojde do 72 hodin, nařídí stát hostingové společnosti okamžité odstavení webu. Do procesu budou vtaženi i poskytovatelé internetového připojení, kteří budou povinni blokovat adresy v registru.
V odborných kruzích vzbudil návrh zákona značnou nevoli a velké protesty. Z těch největších můžeme jmenovat například vyhledávač Yandex, blogovací platformu LiveJournal, sociální síť VKontakte a nechyběla ani ruská Wikipedie. Právě Wikipedie varovala, že by schválení takového zákona mohlo vést k “vytvoření ruské obdoby velkého čínského firewallu.”
Hlavní editorka Yandexu, Eelena Kolmanovskaya, ve svém prohlášení na webu největšího ruského vyhledávače napsala:
“Potřeba bojovat s dětskou pornografií a nelegálním obsahem je pro civilizovanou společnost stejně tak důležitá, jako podpora ústavních principů, jakými jsou svoboda slova a přístup k informacím. Navrhované metody poskytují možnosti pro možné zneužívání a vyvolávají četné otázky ze strany uživatelů a zástupců internetových společností.”
Ke kritice se přidali i zastánci lidských práv, velké internetové korporace a na problém upozornily i některé zahraniční vlády. Největší obavy panují ze zneužívání zákona pro potlačení a umlčení Putinových odpůrců. Putinova vláda je nechvalně známá svým nekompromisním přístupem a od Putinova zvolení do role prezidenta na konci minulého roku podniká kroky, které vedou k většímu postihování jeho odpůrců.
Stížnosti padají i na ruský soudní systém, který je podle kritiků příliš zkorumpovaný a “ohebný” a podle některých odhadů je pouze méně než 1 procento obviněných zproštěno viny. Nutnost soudního příkazu pro většinu webů se škodlivým obsahem tak někteří kritici nevidí jako vládní překážku.